400ULTRA – Tomáš Dražan

400 ULTRA Výbava

Tomas — Fri, 23 May 2025 20:54:20 +0000

Pečlivý výběr výbavy je nedílnou součástí podobných závodů nebo bikepackingu. Klíčem je najít rovnováhu mezi praktičností a minimalismem. Tentokrát jsem zvolil spíše střídmější počet položek, i když se najdou i věci, které jsem nakonec vůbec nepotřeboval. Jakou výbavu jsem tedy vezl při závodě 400 Ultra?

Brašny a úložný prostor: krok za krokem

Co se brašen týče, vezl jsem o jednu více než na loňském 200 Hard. Konkrétně šlo o 2litrovou rámovou brašnu Acepac Minima Bag, ve které jsem měl zabalenou péřovku stejné značky. Pro zajištění aby byla bunda suchá, použil jsem pro jistotu nepromokavý vak Husky.

Oproti loňsku jsem vyměnil přední řídítkovou brašnu za rámovou se stejným objemem. Vedl mě k tomu hlavně lepší rozklad výbavy, snazší přístup k elektronice a jednodušší manipulace během jízdy. Acepac zatím nenabízí brašnu podle mých požadavků – nabízeli mi sice zapůjčení prototypu, ale ten měl stále příliš malý objem. Nakonec jsem tedy na poslední chvíli pořídil brašnu Restrap Race Top Tube Bag s objemem 2 litry. Ani při prudkém dešti nepromokla (dle výrobce je vodotěsná – testováno i pod sprchou a opravdu obstála), na rámu držela velmi dobře, jen bych uvítal o něco větší šířku. Ale vše, co jsem potřeboval, se do ní bez problémů vešlo.

Jako osvědčená klasika zůstaly Acepac Fat Bottle Bagy přidělané na řídítkách – ideální místo pro jídlo, které je tak vždy po ruce.

Hydratace, servis a rezerva

Dalším důležitým prvkem byla vesta Camelbak Chase. Do ní jsem sbalil 1,5l hydrovak s vodou, základní nářadí pro opravy, zbytek jídla a zámek. Ten jsem ale využil jen jednou – v Děčíně na benzince. Přesto se vyplatí mít ho s sebou pro klid na duši – jsme přeci v čechách…

Navigace a plánování

V Garminu jsem měl pečlivě naplánovaný každý důležitý bod – studánka na doplnění vody, občerstvení nebo místa pro případný odpočinek. Tato příprava se znovu ukázala jako klíčová pro plynulý a bezpečný průběh závodu.

Osvětlení

Alfa a omega noční jízdy. Při závodě jsem použil přední světlo Bontrager Ion Comp R, které sice svým výkonem nijak „neoslňuje“ – maximální výkon je 700 lumenů, ale má jednu ohromnou výhodu – dá se nabíjet a svítit zároveň. Nevýhodou je micro USB kabel, který jsem vezl jen kvůli světlu. Do budoucna bych chtěl pořešit nějaké lepší světlo s externím zdrojem napájení a větším výkonem a hlavně nabíjením pomocí USB C kabelu.

Zadní blikačku používám Force Cob USB. Malá, spolehlivá s dlouhou výdrží. Opět ale nabíjení pomocí micro USB kabelu.

Vychytávky

Na základě zkušeností z předchozích ročníků jsem rám důkladně podlepil ochrannou fólií, čímž jsem předešel jeho možnému poškrábání. Další vychytávkou bylo omotání řídítek silniční omotávkou Lizard Skins o tloušťce 4,6 mm. Díky tomu jsem si v některých pasážích mohl ulevit od tlaku na zápěstí a opírat se o řídítka předloktím.

Co mi chybělo?

Během závodu jsem nenarazil na nic, co by mi vyloženě chybělo, bez čeho bych se neobešel. Příště bych ale zvolil ergonomické gripy s rohy, abych mohl ještě více ulevit zápěstím a karpálním tunelům. Hodil by se i převodník s menším počtem zubů – aktuálně používám 34z. Nebránil bych se ani čelovce, která zpříjemní noční hledání v brašnách, batohu nebo prosté hledání místa pro vykonání potřeby.

Co příště vynechám?

Dovolím si říct, že výbavu příště ještě mírně zredukuji. Například péřovku, kterou jsem vezl kvůli předpovědi chladné noci, jsem použil jen asi na dvě hodiny během rána. Možná (asi určitě) šla oželet.
Dále jsem vezl hodně jídla, ne že by se jídlo nehodilo, ale je lepší se zastavit na nějakou „kalorickou bombu“. Navíc mi tyčinky přes noc moc nejely…

Takže jak se říká – co nemám, to nepotřebuju.

Můj gear list

Bikepackingové brašny

Acepac Bottle bagy 2x (řidítka)
Acepac Minima bag (spodní rámovka)
Restrap Race Top Tube Bag

Vybavení

Zámek na kolo
2x Láhev Fidlock 590ml
Termo fólie
Nepromokavý bag na péřovku

Oblečení

Bib shorts Fresh Trash
Mikina Fresh Trash
Dlouhé termo triko Brubeck
Návleky na nohy
Nepromokavá bunda
Péřovka Acepac
Dlouhé rukavice (nepotřeboval bych)
Čepička pod helmu (nevyužil jsem)

Elektro

Kabely (C, Mikro, iPhone)
Světla (Bontrager, zadní)
Sluchátka Shokz
Powerbanka Alza 20000mAh

Nářadí

Rychlospojka
Knotovač s knoty
Multiklíč
Duše WTB NanoAir
Montpáky
Mazivo na řetěz – vosk Squirt
CO2 pumpička + bombičky 2x25g

Hygiena

Krém na prdel (před závodem)
Kartáček na zuby (zkrácený)
Jelení lůj
Pasta na zuby v malé tubě Matador Refillable Toothpaste
Kousek toaletního papíru (hodil se)

Odkazy

Report ze závodu 400 Ultra 2025

Spolupráce s Acepac

Oficiální stránky Acepac

The post 400 ULTRA Výbava first appeared on Tomáš Dražan.

400 ULTRA 2025

Tomas — Fri, 23 May 2025 13:18:44 +0000

Příběh, který mi napsal závod 400 Ultra 2025, by vydal na seriál. Nejlépe na tragikomedii s koncem, který vlastně nebyl špatný. Ale ani dobrý. Byl… složitý. Stejně jako celý tenhle závod. Ale pojďme hezky popořádku.

O závodu

Závod 400 Ultra je extrémní bikepackingový ultramaraton bez podpory, který prověří fyzickou i psychickou odolnost každého účastníka. Na trase dlouhé 400 km s převýšením 9 000 metrů, vedoucí z Mostku u Dvora Králové přes Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory, České Švýcarsko, České středohoří, Kokořínsko, Český ráj a zpět do Podkrkonoší, závodníci čelí náročnému terénu a měnícím se podmínkám.

Účastníci musí být plně soběstační, bez externí podpory, a orientují se pomocí GPS navigace podle předem poskytnuté trasy. Povinná výbava zahrnuje cyklistickou přilbu, výkonné světlo nebo čelovku, GPS zařízení a mobilní telefon. Závod je otevřen pro horská i gravel kola a nabízí dvě varianty tras: plných 400 km nebo zkrácenou 200 km verzi pro ty, kteří chtějí okusit atmosféru ultramaratonu.

400 Ultra je nejen fyzickou výzvou, ale i cestou k nezapomenutelným zážitkům a hlubšímu poznání sebe sama. Závodníci si odnášejí nejen únavu, ale i pocit hrdosti z překonání vlastních limitů a krásné vzpomínky na českou krajinu.

Start ve znamení nepromokavky

Na start přijíždím na poslední chvíli. Oblékám si nepromokavou bundu, i když váhám, jestli nevzít jen lehčí variantu. Pět minut do startu – na rozhodování není čas. Naštěstí. Po 7 kilometrech bundu sundávám, je teplo. O 10 kilometrů dál ji zase navlékám – začíná pršet. A při sjezdu do Pece přicházejí kroupy a zima jak v ruském filmu.

Trampská hospoda jako záchrana

Kompletně (nebo aspoň z větší části) usychám až kolem 21. hodiny v trampské hospodě. Dva světy se na sebe dívají s nepochopením – mokří cyklisté a trampové v maskáčích. Dávám si klobásu s Kofolou a pokračuju přes Jizerky. Výhled na osvětlený Ještěd je nádherný.

Energetická krize za Hrádkem

Za Hrádkem nad Nisou přichází první velká krize. Tělo okamžitě spálí všechno, co sním. Zastavuji na půl hodiny a do sebe postupně cpu gel, sušené maso a mix ořechů. Pomalu se to zvedá. Ale výšlap na Hvozd? Odměna v podobě pádu do kamenitého podkladu. V jednu ráno to fakt potěší.

Noc, mrholení a lavička pod přístřeškem

Pak následuje monotónní noční šlapání až do páté ráno. Začíná mrholit. Rozhoduji se pro změnu plánu – dávám si pauzu. Ne snad, že bych byl úplně na dně, ale spát v suchu mi přijde jako lepší nápad než pokračovat v dešti. Vytahuji thermo fólii, lehám na lavičku pod přístřeškem. Po hodině mě budí zima a ptáci.

Českým Švýcarskem s mezipřistáním na benzínce

Naštěstí neprší. Oblékám péřovku a vyrážím dál. V Děčíně opouštím trasu – benzínka mě láká na kávu a hot dog. Potřebuju pauzu. A taky WC.

Výšlapy, bolavé achilovky a… konec?

Za CP na 235. kilometru je tempo pomalejší, než jsem čekal. Následuje další pěší výšlap. A další. A s nimi přichází bolest – achillovky bolí při každém šlápnutí, nateklý kotník si všimnu až doma.

Na 255. kilometru (Garmin ukazoval 251 km, zbylé cca 4 km nachozeno) se zvedá vítr, obloha slibuje další déšť. Do oka mi navíc něco vlétlo, což později způsobuje hnisání a popraskané žilky. V tu chvíli vím, že končím. A je to vlastně jednoduché rozhodnutí – další večer v mokru? Ne, díky.

Konec, který vlastně není špatný

Závod jsem sice nedokončil, ale nelituju. Tento příběh si budu pamatovat dlouho – i se všemi bolestmi, deštěm a kroupami. Někdy to není o výsledku, ale o cestě. A tahle byla rozhodně nezapomenutelná.

Co si z toho odnáším?

400 Ultra jsem sice nedokončil. Ale neodjížděl jsem poražený. Spíš jsem si z toho závodu odvezl něco, co se do výsledkové listiny nevejde – zkušenost, respekt k vlastnímu tělu, a hlavně připomínku, že někdy je největší výhrou rozhodnutí říct „dost“.

Závod řečí čísel

Ujetá vzdálenost: 251,46 km (dle Garminu) reálně byla zdálenost větší o cca 7-8 km (pěší výstupy, kdy se mi Garmin vypínal – auto stop)
Celkový čas: 27: 06 hod
Čas pohybu: 15:23 hod (zde opět auto stop – podle trackeru jsem měl čas stání okolo 4 hodin, včetně hodinového spaní)
Nastoupáno: 4667 m (reálně vyšší – opět auto stop)
Průměrná rychlost pohybu: 16,5 km/h
Délka spaní: cca 1 hod v otevřeném přístřešku

Jaké jsem měl vybavení?

Co všechno jsem vezl s sebou? Kompletní gearlist i to, co jsem nevyužil najdeš v samostatném článku.

Odkazy

Oficiální stránky závodu

Výsledky 400 Ultra 2025

Report ze závodu 200 Hard 2024

Report ze závodu 200 Hard 2023

The post 400 ULTRA 2025 first appeared on Tomáš Dražan.